Sestry františkánky pod ochranou Svaté Rodiny
Jsme jednou z ženských františkánských rodin působících v Čechách a na Moravě. Podnět k založení dal předseda rakouského spolku Červeného kříže moravský zemský hejtman hrabě Felix Vetter z Lilie, který žádal brněnského biskupa o řádové sestry pro ošetřování raněných za války. V době míru by se sestry staraly o nemocné v soukromých domech či nemocnici. Tehdejší brněnský biskup Dr. František Saleský Bauer požádal Kongregaci Šedých sester v Praze, aby do Brna vyslaly sestry, které by založily samostatnou Kongregaci. 15. březen 1886 je tedy dnem založení naší řeholní rodiny. Do Brna přijely tři sestry z Prahy v čele s Bernardinou Hoškovou, naší zakladatelkou, budoucí generální představenou, kterou byla třicet šest let.
V novém řeholním společenství sester postupně přibývalo. Věnovaly se praxi ošetřování nemocných v domácím prostředí i v nemocnicích. Za I. světové války odešlo čtyřicet sester ošetřovat raněné vojáky do vojenských nemocnic. Polovina z nich šla přímo na frontu do Itálie, Ruska a Polska. Za II. světové války sestry ošetřovaly raněné a nemocné v nemocnicích. I nadále v tom pak pokračovaly na základě vlastních smluv se správou nemocnic. Mezi oběma válkami byl největší příliv nových povolání – v Kongregaci v té době bylo na čtyři sta sester. V padesátých letech 20. století nastalo rušení klášterů a sestrám bylo nařízeno opustit nemocniční službu a později se i vystěhovat se z kláštera. Jejich novým působištěm se staly Lechovice u Znojma. Teprve v roce 1994 jim bylo povoleno vrátit se zpět do Brna.
Z důvodu nepříznivé politické situace v naší zemi emigrovaly některé naše sestry do zahraničí. Roku 1950 uprchly do Rakouska a poté do Nebrasky na pozvání biskupa Louise B. Kučery. Dvě z nich – Marta Silná a Terezie Gottvaldová - dne 15. února 1954 založily novou kongregaci, později nazvanou Mariiny sestry diecéze Lincoln. Ta zůstává věrná duchu sv. Františka a dosud mezi naší kongregací v České republice a sestrami v USA panují dobré sesterské vztahy. Zůstáváme denně propojeny v modlitbě a pravidelně také probíhají vzájemné návštěvy a výměnné pobyty.